Pověst - Čertův kámen
Ve Světnově na Beranově poli chtěli postavit kostel, aby nemuseli chodit do Kláštera. Zapomněli však, že kostel musí stavěti jen zbožní lidé. A protože neřekli, když z práce odcházeli: „Pánbůh rač práci požehnat,“ do rána jim zmizelo vše, co za den postavili. Nikdo jim nedovedl poradit. Sešla se celá dědina a za den se hodně postavilo. Druhého dne ráno byla však jako když vymete.
Všechno čert odnesl. Ano, čert v noci přiletěl a zdivo v povětří odnášel. Vždycky je pustil nad Tisůvkou. Dodnes tam stojí balvan, který je uprostřed roštípen. Obě poloviny jsou spojeny dřevěným můstkem. Balvanu se říká Čertův kámen a můstek je opravdu čerotvský. Kdo by z něho spadl, nabodne se na špičky stromů nebo sklouzne do děr, ze kterých nevyleze. Také jsou tam znát vysoké dveře jako u kostela, ovšem zkamenělé. Kolem ohromného balanu je hustý les a plno velkých šedomodrých balvanů, které čert utrousil v letu na Tisůvku. Na Čertův kámen vedou špatně vytesané schůdky se zábradlím. Pohled odtud je překrásný. Světnovští kostel nikdy nedostavěli. Musí na slovo boží do Kláštera.
(Šacha V., U vyhaslých milířů)